Historie ostrova, 3. část

Francouzská a rusko - turecká nadvláda

Po zániku Benátské republiky přišli na ostrov Zakynthos francouzští republikáni, podobně jako i na všechny ostatní ostrovy v Jónském moři. 4. července 1797 tak i tady zavlála na hradě vlajka francouzské demokracie.

Současně došlo ke zrušení veškeré diskriminace a k zavedení povinné školní docházky. Na hlavním náměstí byly spáleny staré šlechtické erby. Zakynthos se stal administrativním sídlem celých Jónských ostrovů.

Francouzi přinesli na ostrov i pocit nové svobody a různé inovace. Hlavní slogan francouzské revoluce, tedy "Rovnost a spravedlnost", tady byly slaveny především nižšími společenskými vrstvami.

Závan francouzské svobody a novátorství popíral nároky místní šlechty na její dosavadní výsady a právě šlechta podpořila v roce 1798 dohodu Ruska s Tureckem týkající se Zakynthosu. Tak se stalo, že místní šlechta umožnila roku 1798 napochodování rusko – tureckých vojenských oddílů a došlo k obsazení ostrova.

Turecká flotila tady pak zůstala až do uzavření rusko - turecké dohody v Konstantinopoli o vládě nad ostrovem, 22. března 1800 se obě země o dohodly. Bylo rozhodnuto, že se Jónské ostrovy přidruží k prvnímu nezávislému řeckému státu, k republice "Eptanisa". Tento stav navrátil staré šlechtě na více než 7 let starou nadvládu nad tamějším národem.

Anglická nadvláda

V roce 1809 se s velkou armádou na Zakynthosu vylodili Angličané a prohlásili hlavní město za metropoli státu - Jónských ostrovů. Během své vlády zde Britové zmodernizovali správu i veřejné práce a došlo k dalšímu rozvoji ostrova. Byla zdokonalena silniční síť a zásobování vodou.

Místní přístav, velmi významný strategický bod ostrova v oblasti obchodu i pro účely případné války, byl rozšířen. Mnohé z budov, které vznikly v oné době, byly ale zničeny při zemětřesení v roce 1953. Ovšem za vlády nového guvernéra Maitlanda se stal tento režim autoritářským a tyranským.

Zbytek Řecka byl v této době ještě obsazen Turky. Na ostrově tak byla založena tajná společnost "Filiki Eteria" (Společnost přátel), která značným dílem přispěla i ke vzpouře na řecké pevnině a Řekové vystoupili proti Turkům. Básník Dionissos Solomos tehdy napsal na ostrově i svou báseň, podle které pak Nikolas Mantzaros složil hudbu. Tak vznikla národní hymna Řecka.

Připojení k Řecku

Kolem roku 1830, po získání nezávislosti Řecka, navrhl poslanec Johannis Typaldos Kapeletos sjednocení Jónských ostrovů s Řeckem. Angličané byli ovšem silně proti a tyto snahy potlačili násilím. Obyvatelé se ovšem pod vedením Konstantinose Lomvardose rozhodli bojovat odhodlaně za tuto myšlenku. 21. května 1864 sem dorazila řecká armáda a také nad ostrovem zavlála řecká vlajka.

Moderní doba

V době 2. světové války byl ostrov Zakynthos obsazen italskými a německými vojsky, osvobozen byl 12.9. 1944. Velké zemětřesení v roce 1953 a následný sedmidenní ničivý požár zničily skoro všechny budovy ve městě.

Těch několik málo dochovaných objektů dnes umožňuje pouze letmý pohled do historie ostrova. Městské muzeum umění je vlastníkem velice zajímavého zmenšeného modelu města před zemětřesením.