Historie ostrova, 1. část

Mytologie

Podle řecké mytologie Artemis, bohyně lovu, která se ráda toulala po zelených lesích kolem Zante, a její bratr Apollón, který hrál pod vavřínovými rostlinami na lyru a zpíval o slávě ostrova, našli svůj oblíbený domov právě na ostrově Zakynthos.

Ostrov se v dávných dobách původně označoval jako Hyria. Archeologické nálezy lidských kostí v zálivu Laganas prokázaly, že byl ostrov Zakynthos obydlen již ve starší době kamenné.

Místní tradice vyprávějí, že kdysi psal o zakladatelích ostrova spisovatel Homér. Podle jeho spisů byl ostrov pojmenován po synovi trójského krále Dardana, jehož jméno bylo Zakynthos. Má se za to, že právě on byl jedním z prvních obyvatel ostrova (v době 1600 - 1500 př.n.l.).

Zakynthos, zakladatel ostrova, byl zobrazen také na mincích ve své době. Byl na nich vypodobněn s hadem v ruce. Měl údajně zbavit ostrov od nesčetných hadů.

V prvním tisíciletí př.n.l. přišli na ostrov Arkadijci, s úmyslem založit tady nové kolonie. Bylo zjištěno, že začali se zúrodňováním zdejší půdy a s jejím obděláváním. Celá jejich éra byla poznamenána kultem a uctíváním bohyně Artemis a boha Apollóna.

Zavedení stříbrné mince se symbolem třínohého boha Apollóna v 6. století př.n.l. znamenalo neutralitu ostrova během perských válek, ovšem již v bitvě u Plataiai se místní obyvatelstvo přidalo na stranu Řeků, kteří zahnali Peršany zpátky do Asie.

Od roku 455 př.n.l. byl ostrov spojencem Athén v Peloponéské válce a jeho válečníci bojovali spolu s bojovníky z ostrova Korfu proti Korinťanům. Válku ale vyhráli Sparťané, kteří pak vnutili Zakynthosu vládu oligarchie. Vzpurní ostrované ale později stejně zavedli demokracii.

Arkadijci dovedli ostrov Zakynthos do prvního období skutečného rozkvětu, dokud jej roku 218 př.n.l.nezničil Hannibal. Arkadijci založili v oněch časech i kolonie Zakantha ve Španělsku a Kodonis na Krétě.

Nakonec se zmocnil vlády nad ostrovem Arkisios, král Kefalonie, ovšem posléze podlehl mocnému Ulysseovi (řecky Odysseovi), králi Ithaky. Spolu s dalšími zeměmi pod vládou Ulyssea se i stateční ostrované zúčastnili s několika svými loděmi trojské války.

Král podepsal smlouvu a Zakynthos byl prohlášen za první helénské území, jemuž byla zaručena nezávislost a demokracie. V makedonské válce se ostrov ocitl v područí Makedonie.

Římské období

Pak následovala nadvláda Římanů, kteří zde našli místo s výhodnou geografickou polohou na trase mezi Východem a Západem, tím pádem také strategicky velmi významné místo pro rozvoj obchodu a také pro rozšíření jejich říše.

Římané v prvních letech své správy na ostrov dosadili svého guvernéra. Později vládl ostrovu přímo jeho vlastní parlament a byly tu vydávány vlastní zákony, jimiž se místní obyvatelstvo řídilo. Byla tu také zavedena vlastní měna a ostrov zažíval dobu velkého rozkvětu.

Ostrovanům se však římská hegemonie pochopitelně vůbec nelíbila, takže zorganizovali několik povstání, která skončila příchodem admirála Fulvia v roce 150 př.n.l.. Na ostrově byl ustanoven vlastní parlament a byly přijaty vlastní zákony. Ostrov také zavedl svou vlastní měnu. Během této doby došlo k velkému kulturnímu rozmachu Zakynthosu.